Vězeňský deník I – Belmarsh: Peklo - Jeffrey Archer - Lydbog

Den pátý – pondělí 23. července 2001, 5:53
„Mřížemi v mém okně pronikají sluneční paprsky, venku je určitě nádherný letní den. Už dvanáct a půl hodiny trčím uvězněn v cele o rozměrech pět krát tři kroky a pustí mě odtud až v poledne; osmnáct a půl hodiny na samotce.
V cele pode mnou sedí sedmnáctiletý kluk obviněný z drobné krádeže v obchodě – jeho první přestupek a ještě nebyl ani odsouzen – a i jeho zamkli na samotce, kde nemůže s nikým promluvit. Toto je Velká Británie v jednadvacátém století, ne Turecko, ani Nigérie, ani Kosovo, ale Británie."
Ve čtvrtek 19. července 2001, po obvinění z křivého svědectví a soudu, který trval sedm týdnů, byl Jeffrey Archer odsouzen ke čtyřem rokům odnětí svobody. Z toho měl prvních dvaadvacet dní a čtrnáct hodin strávit v nechvalně známé věznici Jejího Veličenstva Belmarsh, vysoce zabezpečeném nápravném zařízení kategorie A pro muže na jihu Londýna, kam se zavírají ti nejnebezpečnější a nejnásilnější zločinci Velké Británie.
„Belmarsh: Peklo" je prvním ze tří Archerových Vězeňských deníků a nabízí detailní záznam každého dne, který autor strávil za mřížemi. Kniha je bezprostředním zobrazením vězeňského života a současně poukazuje na systém, který selhává jednotlivce i společnost jako celek.
Jeffrey Archer je britský bestsellerový autor a bývalý politik. Vystudoval univerzitu v Oxfordu a stal se poslancem Parlamentu, členem Sněmovny lordů a také zástupcem předsedy Konzervativní strany. Jeho politická kariéra skončila skandálem a od té doby se Archer naplno věnuje psaní – po celém světě se dosud prodalo více než 275 milionů výtisků jeho knih.
Jeho nejslavnějším dílem je zřejmě sedmidílná „Cliftonova kronika" a proslulý román „Kane a Abel", který obsadil první příčku v žebříčku bestsellerů listu New York Times a podle něhož byla natočena populární minisérie s Peterem Straussem a Samem Neillem v hlavních rolích.
Po uvěznění za křivé svědectví v roce 2001 napsal Jeffrey Archer vysoce oceňovanou třídílnou knižní sérii nazvanou „Vězeňský deník" („Peklo", „Očistec" a „Ráj") inspirovanou vlastními zážitky a volně strukturovanou podle Dantovy Božské komedie.